České rodiny mají Štědrý den tradičně spojený s kaprem, pohádkami, zimou a vánočním stromečkem. Jinde se ale třeba o svátcích staví velký hrad z písku ve vánočních plavkách a někdo jezdí do kostela na kolečkových bruslích. Lidé po celém světě mají různé sváteční tradice, některé nám přijdou zvláštní, jiné už postupně přebíráme i do našich Vánoc. Pojďme se tedy vydat na vánoční cestu kolem světa.
Australané na pláži
U protinožců vychází vánoční svátky na dobu letních prázdnin. Horko a počasí na koupání kolorit Vánoc značně mění. Tradice často vycházejí z britských a irských zvyků, jelikož velká část obyvatel Austrálie jsou potomci právě těchto národností. Dárky tu ale nosí Santa Claus.
Australané si rozdávají dárky až 25. prosince ráno. Štědrý den často tráví s rodinami na pláži, takže tu snadno narazíte na surfující Santy. Večer se koná rodinná večeře, která ale není hlavním vánočním jídlem. Děti jdou poté spát a ráno se běží podívat pod vánoční stromeček. Po rozbalování dárků je čeká snídaně, často vajíčka a slanina. Poté se schází širší rodina na velký oběd.
Své domy Australané zdobí také v letním vánočním duchu. Používají například palmové listy nebo barevné květy. Červená rostlina s drobnými květy s názvem christmas bush je typickou výzdobou pro tuto dobu. Běžný vánoční stromeček ale samozřejmě také nechybí.
Celý předvánoční čas v Austrálii je spojen s tradicí společného zpívání koled – Carols by Candlelight. Tato tradice vznikla v roce 1938 v Melbourne, odkud se rozšířila dále do světa. Lidé se schází se svíčkami v ruce a zpívají společně koledy. Dnes se s tímto zvykem často pojí různé koncerty a vystoupení slavných zpěváků.
Venezuelané to umí rozjet
Ve Venezuele působí vánoční svátky na první pohled poklidně a dost podobně, jako ty evropské. Oblíbené jsou tu betlémy, dětem nosí dárky ježíšek. Ten ale vypadá jako Santa Claus a děti na dárky musí čekat do 25. prosince. Opravdová podívaná ale začíná, když se rodiny na Štědrý den vydávají do kostela na mši. Jezdí totiž na kolečkových bruslích.
Přesný původ této tradice nikdo nezná. Říká se, že si tím ve Venezuele nahrazují sáňkování, protože sněhu se tu nedočkají. Rodiny se v podvečer Štědrého dne nachystají a vyrazí do ulic. Někdy tu můžete potkat celé průvody bruslařů. Caracas proto některé ulice uzavírá, aby bylo pro bruslící bezpečnější se do kostela dostat.
Španělé hrají o velké peníze
Pro vánoční čas temperamentního Španělska je typická veliká celostátní loterie El Gordo.Zapojují se do ní téměř všichni. To ji činí největší loterií na světě. Její název znamená v překladu „tlusťoch“ a toto jméno dostala, protože je v ní možné vyhrát ohromné částky v hotovosti. V roce 2018 byla hlavní výhra 4 miliony euro. Lidé stojí na koupi lístku do loterie i několikahodinové fronty. Některá prodejní místa jsou navíc považována za šťastná, tam si počkají ještě o něco déle. Šťastný výherce se losuje dva dny před Štědrým dnem. Losuje se v divadle v Madridu a slavnostní večer přenáší živě televize.
Letos se bude losovat už 207. ročník této loterie. Poprvé se hrála už v roce 1812 ve městě Cádiz a od té doby se opakuje každý rok. I když si Španělsko procházelo těžkými časy, loterie přetrvala. Přečkala například španělskou občanskou válku.
Štědrý den je ve Španělsku spojen s tradiční vánoční mší a rodinnou večeří. V některých regionech jsou typickým vánočním jídlem mořské plody.
Havaj
Na těchto ostrovech podmínky tradičním zasněženým svátkům příliš nepřejí, ale místní si i tak mnoho typicky vánočních tradic osvojili, jen si je přetvořili po svém. Kolem pláže Waikiki bohužel moc jehličnatých vánočních stromků nenajdete, a tak je sem dováží lodě přes Tichý oceán. I proto je mnoho lodí v přístavech na vánoce nazdobeno. Kdo ale nezíská pro svůj dům voňavou jedličku, zdobí prostě palmy. Častou výzdobou jsou také Santa Clausové, kteří nosí trička s havajským pozdravem Aloha. Oblíbené je tu také zpívání koled, ale přidávají k nim zvuk ukulele a havajské texty.
Finové, sousedé Santa Clause
Podle legend žije Santa Claus v Laponsku, tedy severní části Finska. Když chce tedy finským dětem přinést dárky, nemusí cestovat příliš daleko. I proto se Finsko stává často cílem vánočních turistů.
Vánoční zvyky a Štědrý den se tu podřizují tuhé zimě a krátkým dnům. Na Štědrý den rodiny chodí na trh nakupovat vánoční stromečky. Je zvykem o jejich ceně smlouvat. Poté je ve svých domovech zdobí. Když se setmí, což je na Štědrý den tak ve 3 hodiny odpoledne, vyrážejí rodiny se svíčkami a lampiony na hřbitov za svými zesnulými bližními.
Mnoho Finů chodí na Štědrý den do sauny. Tam ale chodí vlastně v každé volné chvíli a spousta rodin ji má dokonce doma. Když přijde čas na sváteční večeři, servírují jako předkrm nasolenou rybu, poté vepřové maso s bramborovou kaší. Někdo tuto pochoutku vymění za lososa či krocana. A jako dezert pak přijde na řadu pudink se švestkovým džemem.
Dárky se pod vánočním stromkem pak neobjeví tajně, Santa se tu nebojí ukázat. Přijde do domu, zeptá se, jestli byly děti celý rok hodné a pokud ano, odmění je.
Jedno mají ale všechny vánoční oslavy společné. V každé zemi se schází rodina i blízcí přátelé, všichni spolu oslavují, hodují a rozdávají si dárky. Tuto vánoční atmosféru si udržují všechny křesťanské země bez ohledu na to, jestli slaví za zamrzlým oknem, nebo na pláži.
