Každému se občas stane, že je toho na něj moc. Spousta úkolů v práci, doma vás čekají další povinnosti a nekončící špatná situace kolem Covidu nám rozhodně na náladě zrovna nepřidá. Možná i vás trápí syndrom vyhoření. Koho nejvíce postihuje a jak mu předcházet, si přečtěte v článku.
Burn-out
Syndrom vyhoření pochází z anglického slovíčka burn-out. Označujeme tím stav chronického stresu, který může vést k fyzickému a emocionálnímu vyčerpání. Člověk, který trpí syndromem vyhoření se stane sám pro sebe méněcenný a není schopný fungovat na osobní ani profesní úrovni.
Tento stav nepřijde ze dne na den. Jeho zákeřnost je v tom, že přichází pomalu, což je mnohem těžší rozeznat. Dobrá zpráva je, že nám tělo dává varovné signály, a pokud se je naučíme rozpoznat, můžeme syndromu vyhoření předejít.
Ohroženou skupinou jsou pomáhající profese
Podle odborníků trpí syndromem vyhoření každý 5. Čech. Nejvíce jsou ohroženy pomáhající profese jako lékaři, zdravotníci, policisté a hasiči. Dále do rizikové skupiny patří vrcholoví manažeři, učitelé, ale třeba i rodiče.
Každý z těchto lidí se snaží být dokonalý ve své práci. Pokud se nám něco nepovede, jsou na nás kladeny vysoké nároky nebo nemůžeme vyhovět nadřízenému či kolegům, cítíme se méněcenní. Cítíme se jako bychom nic nezvládali a nebyli dost dobří. Rizikovou skupinou mohou být i ženy, které mají pocit, že nedokážou být dobrými matkami či manželkami – z toho mohou vznikat i stavy deprese a úzkosti.
Příznaky syndromu vyhoření
- Únava
- Pokles výkonu
- Poruchy spánku
- Neschopnost uvolnit se
- Deprese, úzkosti
- Emocionální problémy v osobním životě
- Ztráta nadšení a pracovního nasazení
- Agresivita
- Potíže se soustředěním
- Ztráta chuti k jídlu
- Svalové napětí
- Vzestup krevního tlaku
Pokud vás toto téma zajímá, přečtěte si knížku Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření od Radkina Honzáka nebo Vyhořet může každý od autorů A. Pilátové, A. Cibulky a R. Honzáka.
Fáze vyhoření podle Edelwiche a Brodskyho
- Fáze nadšení – Jako někdo, kdo začínáte v práci, sršíte nadšením a pracujete třeba i přesčas. Chcete se zalíbit šéfovi a udělat poctivě svou práci, i když byste měli pracovat do večera. Často zapomínáte na volnočasové aktivity a odpočinek.
- Fáze stagnace – Vaše nadšení začíná stagnovat, všímáte si i jiných pro vás důležitých věcí jako jsou vaše koníčky a vaše potřeby. Zjišťujete, že ne všechny pracovní představy a ideály můžete naplnit.
- Fáze frustrace – V této fázi se ptáte po smyslu a důvodu vaší práce. Ptáte se, proč tu práci vlastně děláte a jestli ji děláte vůbec dobře. Setkáváte se s problémy s kolegy, kteří s vámi nechtějí spolupracovat nebo s problémy navýšení peněz.
- Fáze apatie – Tato fáze nastává po delším období frustrace. Můžete se zde setkat s pojmem HH-syndrom. Znamená to, že svou práci už berete jen jako zdroj obživy a těšíte se na výplatu. Nebaví vás komunikovat s kolegy, nechodíte na schůzky, odmítáte dodržovat pravidla, respektovat novinky v práci či pracovat přesčas.
- Fáze vyhoření – Pokud to necháme dojít daleko, nastává fáze vyhoření. Jedná se o totální emoční vyčerpání, kdy sami sebe vnímáme jako stroj bez osobnosti.
Trpíte syndromem vyhoření? Otestujte se!
Na internetu najdete spoustu testů, které vám mají ukázat, zda se potýkáte se syndromem vyhoření. Některé testy jsou dobré a jiné zas tak ne. Každopádně jejich otázky vám pomohou podívat se na svoji životní situaci jak v pracovní rovině, tak v té osobní.
V každém případě, vždycky je lepší zajít k odborníkovi, který vám pomůže. Dnes už není žádná ostuda popovídat si s psychologem, pokud máte nějaké trápení. Věřte, že vám může pomoci najít zase tu správnou cestu.
Prevence
V těchto případech je lepší řešit prevenci než následnou léčbu. Abyste předešli syndromu vyhoření, měli byste se udržovat v dobrém psychickém, ale i fyzickém stavu.
Začněte se zdravým životním stylem – jezte zdravě a zásobujte svůj mozek vitamíny a minerály. A občas si zacvičte. Nemusíte se ničit hodinu každý den, postačí krátká procházka, aby se vám okysličil mozek. Dopřejte si dostatek spánku a zároveň si najděte čas na své koníčky a aktivity, které vám dělají radost.
Nezanedbávejte svou rodinu a přátele, protože i oni vám dodají potřebnou energii a pocit důležitosti. A hlavně se naučte říkat ne v situacích, které vás nadměrně zatěžují. Nenakládejte si toho zbytečně moc.
A pokud článek čte zaměstnavatel? I pro vás máme jeden tip. Snažte se udělat pracovní prostředí příjemné tak, aby se vašim zaměstnancům dobře pracovalo. Dobrá atmosféra na pracovišti je totiž klíčová a máte větší šanci, že vám zaměstnanec vydrží dlouho v práci a bude výkonnější.
Tak nezapomeňte, že i vy jste důležití. Obzvlášť v této době o sebe pečujte a mějte se rádi.
