Velikonoce jsou tady a s nimi nás čeká i řada stálých tradic. Jaké to jsou? Kde se vůbec Velikonoce vzaly? A jaké najdeme obdoby oslav v zahraničí?
Původ Velikonoc
Velikonoce jsou křesťanským svátkem, kdy se uctívá Znovuzrození Ježíše Krista. V méně náboženském duchu se Velikonoce vykládají jako oslavy a vítání jara. Velikonoce navazují na původní židovský svátek zvaný pesach. Ten oslavoval záchranu Izraelitů Možíšem z egyptské nadvlády.
Jak dlouho trvají Velikonoce?
U nás se Velikonoce slaví jen během svátého týdne.
- Květná neděle
- Modré nebo také žluté pondělí
- Šedivé úterý
- Škaredá středa
- Zelený čtvrtek
- Velký pátek
- Bílá sobota
- Boží hod Velikonoční – neděle
Tradičně však oslavy trvají padesát dní a končí letnicemi.
Velikonoční tradice
Velikonoční beránek
Tradičně se peče velikonoční beránek a na krk se mu váže červená stuha. Beránek je však symbolem původního židovského svátku, kdy Mojžíš osvobodil Izraelity z egyptské nadvlády. S křesťanskými Velikonocemi tedy mnoho společného nemá. Symbolizuje oběť za spásu světa.
Velikonoční vajíčka
Vajíčka by správně měla mít červenou barvu. Ta značí plodnost, život, vzkříšení nebo také nesmrtelnost. Červená barva prý vyjadřuje ženskou dělohu nebo také krev Kristovu.
Velikonoční perníčky
Jak se perníčky dostaly do Velikonoční historie se nám zjistit nepodařilo. Víme však, že vznikly až v 17. století. Od té doby se perníčky pečou pro různé příležitosti. Setkáme se s perníčky vánočními, velikonočními nebo také svatebními. Zajímavostí je, že dříve se perníčky mezi běžné lidi nedostaly. Jednalo se spíše o honosný pokrm.
Velikonoční mazanec
Mazanec je symbolem slunce. Dříve mazance nebyly sladké, ale pekly se z velkého množství vajec, aby byly žluté, a sýru. Dnes se dělá ze stejného těsta jako vánočka. Ideální čas pro přípravu je Bílá neděle. Mazanec má být kulatý a uprostřed se tradičně vypéká kříž.
Velikonoční kočičky
Tzv. kočičky nebo také větvičky jívy se dříve vysvětily a poté se zapichovaly okolo polí. Lidé si je dávaly do domácnosti ke svatým obrázkům Ježíše Krista nebo ke křížkům. Kočičky chránily obyvatele a na poli zajišťovaly dobrou úrodu.
Klapání a řehtání
Řehtání se dnes drží spíše na vesnicích. Tradičně se chodilo od čtvrtka do neděle každý den v určitou hodinu. Řehtání nebo také klapání nahrazuje kostelní zvony. Značí vyhánění Jidáše a vítá příchod jara.
Velikonoční pomlázka
Hodování je typickým českým zvykem, ale v každém koutu země se liší. Tradice praví, že na Velikonoční pondělí chodí muži s pomlázkami vyšupat ženy. Hodování značí zájem o ženy a zaručuje jim v příštím roce plodnost. V odpoledních hodinách mohou ženy na pozdní koledníky vylít vodu. Muži jsou odměněni vajíčkem nebo pentlí, pokud dorazí dopoledne.
V jiných částech platí, že jeden den chodí „litovat“ dívky s tzv. lítem, což je smrková větvička opatřena mašličkami. O týden později jsou pak na řadě muži se svými pomlázkami.
Odkud pochází název pomlázka?
Jednou z teorií je, že pomlázka je odvozená od slova omlazení. Vrbové proutí je symbolem energie. Vajíčko, které koledníci získají jako odměnu, je naopak symbolem nového života.
Věděli jste, že…
- … název kraslice má původ právě v červené barvě?
Jak se slaví v zahraničí?
V Anglii v noci nebo časně ráno rodiče po domě a zahradě rozmístí čokoládová vajíčka a zajíčky. Ráno je pak děti hledají. Každý získá tolik sladkostí, kolik jich najde. Zajíček je symbolem pokory, míru a plodnosti.
