Pygmalion napsal George Bernard Shaw a dílo se stalo jednou z nejznámějších satir té doby. O čem dílo pojednává se učíme všichni na středních školách. Ale v čem je natolik výjimečné, že by mělo patřit i do našich knihoven? Podíváme se na zajímavé momenty díla a detaily, které nás mohou inspirovat i dnes.
Čím nás Pygmalion inspiruje?
Ačkoliv je dílo satirické, skrývá i mnoho momentů, které stojí za zmínku. Jsou to pak zejména ty, které ukrývají životní moudrost. Když je pochopíme a připustíme si jejich pravdivost, ledacos se změní.
Lidé se mění
První důležitou myšlenkou je podstata člověka. Každý jsme jiný a také se každý může změnit. Na to bychom neměli zapomínat při kontaktu s kterýmkoli známým či přítelem. Možná často slýcháme nebo sami vyslovujeme větu: “Změnil ses.” Ale každý jsme zodpovědný sám za sebe a pokud je změna v souladu s naším osobním rozvojem, přijměme ji. Stejně jako Líza Doolittlová, která se z uskřehotané slečny stala opravdovou dámou.
Pozor na sebeúctu
Tato situace je možná blízká leckterým ženám. Jak v Pygmalionu řekl profesor Higgins, Líza jeho obdiv ztratila ve chvíli, kdy mu začala pravidelně nosit bačkory. Nepřipomíná nám to něco? Každý den teplé večeře, včas nažehlené a uklizené oblečení? Pomysleme na to.
“Rozdíl mezi dámou a pouliční květinářkou není v tom, že se každá chová jinak, ale v tom, že lidé se ke každé z nich chovají jinak.”
Neboli šaty dělají člověka. Přijde vám tato věta jako přežitek? Opak je pravdou. Hezké čisté oblečení a solidní projev nám přinese mnohem více než prostořekost a špinavý nedbalý oděv. Součástí tohoto jsou také doplňky. Proto ani zablácené boty nejsou právě ideálním prvkem outfitu. Mysleme na to, až příště vyrazíme ven.
Životní sny jsou důležité
Na příběhu Lízy Doolittlové vidíme, jak je životní sen důležitý. Vždy si přála mít vlastní květinářství. Protože na něj neměla peníze, prodávala alespoň květiny. Byť jí to nepřineslo peníze, ani slávu, svou práci zbožňovala. Pak se dostala do učení profesora Higginse, kde na okamžik její sen upadl v zapomnění. Jakmile však zjistila, jak se věci mají, znovu po svém snu zatoužila. Po svatbě se svým milovaným Freddym si své vlastní květinářství skutečně zřídila. Na tomto příkladu krásně vidíme, že od životních snů by nás nemělo nic odradit.
Postavení a luxus není všechno
I když byl profesor Higgins zámožný a žil v luxusním domě obklopen služebnými, choval se panovačně a mrzutě. A Líza dala raději přednost hodnému Freddymu, který sice nebyl bohatý, ale měl veliké srdce. Nezapomínejme na to při kontaktu s jinými lidmi. Majetek a moc není všechno. Mnohem zásadnější je naše povaha a respekt k našemu okolí.
George Bernard Shaw
Autor napsal velké množství děl, ačkoli se proslavil jen několika z nich. Jeho názory a postoje byly na tu dobu příliš otevřené a v některých ohledech i nežádoucí. Zejména jeho díla kritizující společnost. I přesto získal v roce 1925 Nobelovu cenu za literaturu.
Co jste o Pygmalionu možná netušili
- Pygmalion dostal svůj název podle dávnověkého kyperského sochaře Pygmaliona, který vytvořil sochu krásné dívky, do které se zamiloval. Bohyně Afrodita jí pak dala život a jeho lásku opětovala.
- Pygmalion byl také zfilmovaný jako muzikál pod názvem My Fair Lady. Zde je konec odlišný. Naznačuje, že Líza a Higgins se mohli vzít.
- Lízinu nářečí a slangovému vyjadřování se v originále říká cockney. Jedná se o mluvu londýnské spodiny.
- Lízino vyjadřování bylo na počátku 20. století na jevištích něco zcela neslýchaného, neboť mluvila opravdu velmi rozverně a neslušně.
