Už se nám to pomalu blíží, Velikonoce za dveřmi a opět to vypadá, že letos ještě koledovat nepůjde. Velikonoční radovánky jako je pletení pomlázky, barvení vajíček a dobré jídlo si dopřát můžete i tak. Víte, kdy vlastně Velikonoce začínají, proč jim předchází Svatý týden, které jídlo je pro Velikonoce typické a jaké tradice provázely Velikonoce v minulosti?
Proč jsou Velikonoce každý rok v jiný den?
Datum Velikonoc se určuje jednoduše. Velikonoční neděle vždy připadá na první nedělí po jarním úplňku. Než započnou Velikonoce přichází dlouhé období půstu. U nás půst začíná Popeleční středou a trvá přesně 40 dní, jeho konec je 9 dní před samotnými Velikonocemi.
Není půst jako půst
Samotný půst se však netýká jen jídla a abstinence, může obsahovat i darování almužny a období dobrých skutků. Toto období má vyvolávat v lidech dobro a větší citlivost vůči ostatním. Věděli jste, že neděle se do půstu nezahrnují? V minulosti se období půstu spojovalo s odříkáním masa, ryb, mléčných výrobků, nebo vajec a bylo zvykem jíst pouze jednou denně. V dnešní době se již od jednoho jídla za den upustilo, nahradilo jej jedno velké jídlo denně a dvě menší.
Svatý týden – poslední týden Ježíšova života
Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi. Tento týden je významný především pro křesťany, protože v tomto období si připomínají poslední dny života, ukřižování a následné vzkříšení Ježíše.
Některé dny ve Svatém týdnu mají svá označení: Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční pondělí.
Šedivé úterý, tento den patří úklidu. Podle pranostiky hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny ze světnice.
Škaredá (sazometná) středa se vyznačovala přípravou škaredého jídla. Vzhled uvařeného pokrmu se schválně upravoval tak, aby vypadal bídně. Například z bramboráků tak vznikly trhance. Lidé by se taktéž v tento den neměli mračit a hádat, jinak se budou mračit každou středu v roce. V tento den se Jidáš mračil na Ježíše. Středa byla taktéž ve znamení úklidu, vymetaly se saze z komínů a kamen.
Zelený čtvrtek je dnem, kdy naposledy zvony zazvoní a poté podle pověsti odletí do Říma, kde jim papež požehná a zvony letí zpět. Zvony se údajně bojí řehtaček, které by se měly rozeznít právě na Zelený čtvrtek. V tento den se udála Poslední večeře Krista. Co se jídla týče, měla by se konzumovat jen zelená strava. V tento den se také pekly placky, preclíky a jidáše.
Na Velký pátek se drží půst na památku Ježíše Krista, který byl právě v tento den umučen a ukřižován. Tento den se nese v duchu ticha, pokory a smutku. Zároveň se také věřilo, že v tento den vydává země své poklady, proto je tento den tak významný pro hledače pokladů. Symbolem Velkého pátku byla voda, lidé se jí omývali kvůli zdraví, a taktéž se umývala hospodářská zvířata. Páni a chlapci chodívají v tento den po vsi s řehtačkami a vybírají almužnu, vejce, pečivo nebo ovoce.
V pátek zapomeňte na práci na zahradě nebo na poli, nemá se hýbat zemí. V pátek se nesmí ani prát prádlo – pradleny říkaly, že by ho namáčely do Kristovy krve. Věřilo se také, že vycházejí na souš vodníci a otvírá se hora Blaník, tak pozor na setkání s Blanickými rytíři.
Bílá sobota byla dnem velkého pečení a přípravy na Boží hod Velikonoční. Pekly se mazance plněné tvarohem, věnce, bochánky a také nesměla chybět nádivka. Kromě pečení se v tento den také uklízelo a bílila se celá chalupa. Chlapci pletli pomlázky z vrbových proutků a zdobila se vajíčka.
Boží hod Velikonoční, nebo také den Páně, připadá vždy na neděli. Peče se typický beránek, panstvo si dělalo beránka živého, chudina si jej musela upéct z těsta, protože si skutečného nemohla dovolit. Vařil se masový vývar a připravovalo se maso, jedly se i klobásky a další masné výrobky. V neděli se veškeré pokrmy posvětily. V tento den Ježíš vstal z mrtvých.
Velikonoční pondělí, tomuto dni se také říkalo Červené pondělí. Na Velikonoční pondělí chlapci a chlapi chodí už od brzkých ranních hodin s upletenými pomlázkami, z vrbového proutí, a šlehají, nebo také omlazují, dámy a paní. Traduje se, že vyšlehaná dívka poté bude krásná a zdravá po celý rok. Recitují u toho básničky a písničky, děvčata jim za to rozdávají koledu ve formě nabarvených kraslic. Starším a dospělým pánům také nalévají něco ostřejšího, pro děti je tento den ve znamená sladkostí.
Proč pečeme beránka nebo zajíčka?
Beránek symbolizuje Boží stádo, které vede Hospodin. V křesťanství je beránek symbolem Ježíše, protože se stal obětním beránkem. Naopak zajíček je symbolem plodnosti, života a štěstí. Tradice pečení zajíčka pochází z Německa, do naší vlasti se dostal počátkem 20. století.
Velikonoční kraslice
Bylo dřív vejce, nebo slepice? Vejce je odjakživa symbolem života, plodnosti a vděku. Věděli jste, že i různé barvy vajíček mají své důvody? Kultovním smyslem nemělo být darování vajec, ale požití jejich obsahu, proto se zdobila od nepaměti vařená.
Pomlázka
Pomlázka by měla být vlastnoručně vyrobená z mladých vrbových proutků. Nejčastěji se plete na Bílou sobotu. Vrbové proutky mají za úkol ženám předat mládí, zdraví a sílu. Pro každou ženu to byla v minulosti čest dostat pár švihanců pomlázkou a staré panny, ženy nad 25 let, svobodné a neprovdané, měly naději, že po vyšlehání nakonec najdou svého vyvoleného ženicha.
Mazanec
Zadělává se na Bílou sobotu a peče se ze stejného těsta jako vánočka. Věděli jste, že kdysi mazanec nebyl sladký? Připravoval se ze strouhaného sýra a většího množství vajec. V jiných koutech naší země se nesladké variantě říkalo baba, babůvka, nebo svěceník.
Jidášky
Na Zelený čtvrtek hospodyně pekly jidáše, tvarované pečivo do zatočených provazů z kynutého těsta. Jidáše se pečou jako připomínka na apoštola Jidáše, který zradil Krista. Jedná se o pečivo z bílé mouky a medu ve tvaru zatočených válečku symbolizující provaz, na kterém se podle legendy Jidáš oběsil.
Hledání pokladů
Na Velký pátek, podle pověsti, puká země a vydává své poklady. Říká se, že pokud jsme něco přes rok ztratili, tak to na Velký pátek zaručeně najdeme, a k tomu se přidá ještě něco navíc.
Jak slaví Velikonoce v zahraničí
USA
V Americe slaví Velikonoce především hledáním vajíček. Rodiny s dětmi se sejdou u příbuzných na zahradě a děti mají za úkol najít vajíčka, která schoval Velikonoční zajíček. Podobnou tradiční hru pořádají i v Bílém domě.
V New Yorku se pořádá každoroční takzvaný Velký hon na vajíčka (The Big Egg Hunt), tato hra je určena především pro dospělé, kteří hledají vajíčka v nadživotní velikosti po celém městě.
Německo
Velikonoce jsou v Německu větším svátkem než Vánoce. Tyto svátky jsou spojovány s cestováním, návštěvou příbuzných a přátel. Taktéž se nevynechává návštěva kostela a bohoslužby. V Německu také barví kraslice, stejně jako u nás, jen je poté nepoužívají jako výslužku za omlazení, nýbrž ke sportovnímu vyžití. Německé tradice jsou hodně podobné jako v Americe, děti hledají kraslice a sladkosti ukryté na zahradě a v přírodě. Děti stejně tak věří ve Velikonočního zajíčka. Vejce se také používají ke sportovním radovánkám, mimo jiné třeba házení, koulení nebo rozbíjení vajec.
Polsko
Polsko je jednou z mála vysoce věřící zemí, která si zakládá na dodržování tradic. Například na Bílou sobotu se v Polsku dodržuje tradice požehnání jídla v kostele, které se poté smí sníst až v neděli ráno. O Velikonočním pondělí se snaží chlapci smáčet děvčata vodou. Ať už vědry, hadicí nebo ji hodí do řeky. Podle legendy se dívka, která je politá studenou vodou, do roka provdá.
Slovensko
Na Slovensku se udržely víceméně stejné tradice jako v Česku. Drží se půst, v neděli se navštěvují kostely, pečou se beránci, nádivky, mazance a v pondělí se chodí koledovat.
