Kde se vlastně vzala obuv a odkud pochází? Jaký je její původ a jak získala současný vzhled? Pojďme se podívat na to, jak šel čas a měnil jednu z nejdůležitějších částí našeho šatníku.
Proč potřebujeme boty?
Vždyť žádný jiný zvířecí druh je nenosí. Lidské chodidlo je ve srovnání jinými velmi zranitelné. Nedokáže si poradit se střepy, rozpáleným pouštním pískem ani mrazivou tundrou. Oproti tomu chodidla zvířat jsou chráněna měkkými polštářky nebo kopyty.
Bosochůze ano, ale…
Velká spousta z nás se vrací k bosochůzi nebo nosí tzv. bosoboty. Pokud k tomu máme vhodné podmínky, nejde o nic nebezpečného ani škodlivého. Pravdou však zůstává, že postupem evoluce se naše nohy změnily natolik, že už bychom bosi nezvládli většinu tehdejších úkonů.
Jak vypadala dřívější noha?
I dříve lidé chodili bosi. Dokud nezjistili, že některé situace si krytí nohou opravdu žádají. Do té doby lidské chodidlo bylo mohutnější, kosti větší a palce u nohou delší. Bylo to z toho důvodu, že palec je klíčový pro udržení rovnováhy, běh, šplhání nebo také nošení těžkých předmětů.
První boty
Mezi první vytvořené obutí patřily boty válečníků, kteří vyžadovali zakrytí holení i chodidel. Obuv se vyráběla z přírodních materiálů, jako je kůže, sláma a dřevo. Pokud to však bylo možné, lidé chodili bosi. Bylo to pro ně přirozenější. Boty byly raritou a dědily se v rodině. Podobná situace přetrvávala až do 19. století.
Komplikace s kůží
Věděli jste, že než lidé začali vyrábět obuv z kůže, trvalo to velmi dlouho? Protože je kůže plná vody, nedokáže vhodně ochránit nohu před mrazem. To dovede jen vyčiněná kůže. Zapracování tuku do kůže si lidé osvojili až později. V ten okamžik se však kůže stala nejpoužívanějším materiálem.
Nejstarší dochovaná obuv
Nejstarší obuv je stará zhruba 5 000 let! Objevili ji v jeskyních v Arménii. Vyrobili je z medvědí a telecí kůže, podrážku vycpali senem, aby nositel netrpěl puchýři, a klenbu zhotovili z lýčí.
Velké změny ve středověku a novověku
Středověké období přineslo špičaté boty. Nejen, že noha v nich vypadala elegantněji, ale špičky bot usnadňovaly zasouvání nohou do třmenů při jízdě na koni. Novověk s sebou přinesl podpatky, které sloužily k ochraně sukně. Díky podpatkům se lemy nevláčely v prachu a blátě.
Nadužívání obuvi v dnešní době
Doby, kdy se obuv dědila, jsou dávno pryč. S příchodem kaučuku a nových výrobních procesů se boty staly dostupnými pro každého. Dostali jsme se tak do bodu, kdy boty nejsou nutně kvalitní, ale nosíme je. A nejen ven. Naučili jsme se obuv nosit všude a pořád. Vyhledáváme boty, které nám ulehčí zátěž při běžných úkonech, a zcela zapomínáme na přirozenou funkčnost našich nohou.
Počátky obuvi v Čechách
Základy obuvnictví v Čechách položil Tomáš Baťa. Počátky jeho podnikání nebyly vůbec úspěšné a dalo by se říct, že fiasko střídalo fiasko. Ale Tomáš Baťa se nevzdal a jeho touha po zisku, úspěchu a vlastním řemesle byla silnější. První povolení pro podnikání získal až ve Zlíně, kde vznikly první továrny, a s průběhem let se rozrostl se svými pobočkami až do 50 různých zemí.
„Baťovky“
V době krize, kdy se Baťovi ocitli na finančním dně, se Tomáš rozhodl pro výrobu nového typu bot. Šlo o plátěnky s koženou podešví, které byly mnohem levnější na výrobu, než tehdejší kožené modely bot. Byl o ně obrovský zájem a firma se opět vrátila na vrchol. Plátěnky si získaly příznačný název „Baťovky“.
Věděli jste, že…
- … slovo „boty“ pochází z francouzského „la botte“?
- … lidé nosící bosoboty mají přirozenější tvar nohy?
