Češi průměrně tráví na sociálních sítích necelé 3 hodiny denně. To je obrovské množství času, který bychom mohli věnovat něčemu užitečnějšímu. Co nás tedy na sociální sítě pořád táhne a jak moc nás ovlivňují, aniž bychom si to připouštěli?
Pravidelná dávka dopaminu a únik od reality
Všichni v sobě máme touhu po uznání. Chceme být oblíbení, přijímaní a možná i trochu obdivovaní. Sociální sítě chytře využívají neurologických principů a cílí na mozkovou chemii, která souvisí s odměňováním – tedy lajky a pochvalnými komentáři. Kladné reakce okolí na naše příspěvky nám dodají dávku dopaminu (hormonu štěstí), na kterém se postupně staneme závislými a vracíme se na sítě pro další a další dávku.
Mimo to jsou sociální sítě (a internet obecně) místem, kam můžeme uniknout od reality a být někým jiným, respektive jinou verzí sama sebe. Sebevědomější, hezčí, chytřejší, nebo ale naopak agresivnější a zatrpklejší (trollové). Pravda je, že hodně lidí únik od reality potřebuje, mnoho z nich touží po (často nemožně) dokonalém životě, který teď nemají a sociální sítě jim umožňují předstírat, že vlastně ano.
Jak algoritmy ovlivňují to, co vidíme a co sdílíme
Technologické společnosti se nás snaží neustále držet zaujaté obsahem, který na sociálních sítích je, abychom z nich neodešli, ale scrollovali dál. Proto nám na základě našeho chování (nejen) na této síti nabízí doporučený obsah speciálně pro nás.
Říkáte si, že je bezva, když se vám na dané platformě ukazují příspěvky, které vás zajímají, místo toho, abyste se museli prodírat tunou nudných sdělení? No, ještě nevíte vše.
Trocha sociální psychologie: Každý z nás žije v tzv. sociální bublině. To zjednodušeně znamená, že jsme obklopeni lidmi s podobnými názory, podobným vzděláním, zájmy a celkovým smýšlením. Naše bublina nás utvrzuje v tom, že jsou naše názory správné (protože jsou totožné s ostatními členy bubliny) a nechápeme, jak si někdo jiný může myslet něco jiného. A sociální sítě tyto bubliny ještě umocňují.
Sociální sítě polarizují společnost: psychologie ovlivňování
Tím, že se nám na sítích ukazuje jen personalizovaný obsah, který algoritmus vyhodnotí jako ideální přesně pro nás, nepřicházíme do styku s opačnými názory a přesvědčeními. Tím se jen více a více uzavírá bublina, ve které jsme.
Protože sítě chtějí, abyste na nich zůstali, ne, abyste se naštvali a odešli, budou vás směřovat na příspěvky, které jsou v souladu nejen s vašimi zájmy, ale i přesvědčeními. Ať už jste liberální podporovatelé LGBT s vyšším sociálním cítěním, nebo konzervativci, co dbají na tradice, jste na sítích obklopení názory, které se slučují s těmi vašimi. Proč je to problém?
Polarizuje to společnost. Jsme natolik přesvědčení o správnosti našeho názoru, že je pro nás naprosto nepochopitelné, jak si někdo může myslet něco jiného (vždyť všude kolem vás jsou zprávy, které potvrzují váš názor). Typickým příkladem byli v průběhu covidu lidé podporující očkování a odpůrci očkování nebo třeba „babišovci“ a „antibabišovci“.
Nemusí se to týkat ani něčeho tak vážného, ale třeba toho, zda jste fanoušci Applu, nebo ne.
Design sociálních sítí ovlivňuje naše chování
Další odvrácenou stranou sociálních sítí je, že nás činí závislými. Kromě toho, že nám dodávají dopamin, sociální sítě velmi chytře pracují se stimulací a neuspokojením. Nabízejí nám totiž neustále nový obsah (stimulaci), což vede k tzv. FOMO efektu, kdy máme strach, že nám něco unikne, a tak máme tendenci se na síť stále vracet.
Kdykoliv se nudíme (jsme neuspokojení), vracíme se na sítě a vyhledáváme další obsah, o kterém doufáme, že nás nasytí. Ale on nás místo toho zase jen stimuluje k nekončící konzumaci. To nás činí závislými podobně jako třeba hráče na automatech.
Přehlcení obsahem má vliv na naše rozhodování – často nejsme schopni dělat promyšlená a racionální rozhodnutí, protože na to náš mozek už nemá kapacitu, ale spíše se řídíme emocemi. Toho chytře využívá psychologie marketingu, když předává jednoduchá pochopitelná sdělení spojená právě s emocemi.
Také se výrazně zkracuje naše pozornost. Málokdo dnes čte celé články (pokud jste se dostali až sem, tleskáme) a důkladně porozumí obsahu, ale spíše konzumuje velké množství zkratkovitých sdělení, která jedno pro druhé zapomínáme.
To ovlivňuje například marketingové strategie firem, pro které je stále těžší o naši pozornost soupeřit.
Utéct z nich, nebo zůstat?
Se sociálními sítěmi je to jako s ohněm, jsou dobrý sluha – když se chcete spojit s kamarády nebo propagovat svou nově otevřenou kavárnu, ale špatný pán – když používají psychologii ovlivňování a manipulují s vámi. Abyste zmírnili negativní vliv, který na vás mají, můžete si třeba nastavit čas, který na nich každý den strávíte.
Jako tvůrce zase můžete přispět k lepšímu prostředí na sítích tím, že budete přidávat hodnotné příspěvky, které uživatelům něco přinesou a nebudou ho jen otupovat.
Sociální sítě v sobě určitě mají mnoho pozitivního, jinak bychom na ně přese všechno popsané výše nechodili. Je ale důležité si uvědomit, jak jejich algoritmy fungují, pak nad vámi hned mají menší moc.
Garanty informací v článku jsou marketingoví specialisté z myTimi.
